Můj trip po Japonsku, Část 2.

Můj trip po Japonsku, Část 2.
📖Na prečítanie potrebuješ asi tak 6min.

No, jak začít, nečekal sem, že se ten blog docela zalíbí 😅 Ale jak jsem slíbil, přidávám další pokračování mého 14ti denního putování po Zemi vycházejícího slunce kde sem naposledy zakotvil po příletu a pár drobných potížích konečně na hotelu v Tokiu 😄 

             Tak, je to tady, přišlo konečně to vytoužené ráno v nejlidnatějším městě světa s nějakými cca 38 milióny obyvatel (ano, čteš správně, třicet osm miliónů obyvatel😲😅). Je nějakých 09.30 místního času, takže se krásně vyhnu ranní špičce, balím si svých pět švestek (rozuměj lahev s vodou, polaroid, mikču když se zhorší počasí a powerbanku, nic víc krom peněz a dokladů fakt není ani moc potřeba) do batohu a můžu vyrazit zpět na letiště pro datovou SIM-kartu, Japan rail pass a sluneční brýle (Ptáš se proč zrovna sluneční brýle? Brzy se dozvíš😃) bo někdy ve 23.00 po mém příletu to nebylo úplně možné😅 . Když vstupuju do hotelového ‘Lobby’ dostává se mi neobyčejného a už jen od pohledu nenuceného úsměvu od slečny recepční spolu s dotazem jestli je vše zatím v pořádku a jestli nepotřebuji s něčím pomoci, povídám jen, že bych se potřeboval dostat zpět na letiště kvůli zařizováni již výše popsaných věcí, dostávám do ruky skvěle, anglicky popsanou mapku s veškerými informacemi jak se dostat na autobus, vlak, metro a samozřejmě na letiště😌během nějakých 15 minut jsem u stanice metra, opět kupuju lístek, lezu dovnitř přes ‘turniket’ díky kterému si Já osobně myslím, že nikde v japonském MHD není potřeba žádných revizorů, protože pokud nemáte platný lístek nebo jejich obdobu pražské Lítačky, prostě se dovnitř nedostanete 👍 během čekání na svůj spoj zjišťuji, že celá čtvrť Kawasaki a nejen ta je pokryta opravdu super rychlou free Wi-Fi kterou je možné chytit bez problému i v tubusu metra (možná proto, že tokijské metro nejezdí tak hluboko jako to pražské + nejezdí pod zemí celou dobu ale je to na střídačku). Souprava přijíždí, ještě v rychlosti přes Google mapy kontroluji jestli je to opravdu to čím mám jet a vyrážím směr Haneda international airport station.

               Jakožto člověku pracujícímu v letectví se mé kroky ze všeho nejdříve upínají k obrovské vyhlídce nad skoro celým letištěm, pořizuju pár fotek o kterých si můžu v Praze na Ruzyni nechat jenom tak zdát a jdu si konečně ze všeho nejdřív zařídit datové připojení v telefonu, obchodů tu je opravdu mraky a každý s úplně jinou nabídkou a hlavně cenou, mám možnost buď si zařídit přenosnou Wi-Fi (příšerně drahý), nebo se spoléhat na svoje datové připojení z Česka (ještě dražší🤦‍♂️😂) a nebo již zmíněnou datovou SIM-kartu s různými objemy dat s velice příjemnou cenou od cca 700 JPY do cca 2.000 JPY, beru si 5GB na 14 dní a jdu pomalu ke kase, kde mě ale slečna pokladní vyvede docela z omylu a to tak, že mě požádá o cestovní pas, který samozřejmě, zůstal na hotelu!😑😂, takže se omlouvám, vracím kartičku zpět do regálu a opakuju si cestu ze včerejší noci zpět na hotel jenom kvůli pasu🤦‍♂️ovšem na druhou stranu jsem díky tomu konečně opravdu skvěle a pořádně pochopil princip fungování tokijského metra (nejezdí zde 3 linky jak v Praze, ale rovnou 13 linek které se všemožně protínají a míjejí) docházím na hotel, v rychlosti beru pas a říkám si, že vzhledem k času (cca 12.00) bych se mohl naobědvat, sedám v hotelové restauraci ke stolu, kouknu na tabuli s Menu a moje první jídlo v Japonsku, nebylo sushi, nudle apod. ale smažené kuřecí s rýží zalité kari omáčkou, byl to věru hodně zajímavý mix chutí, dokud se nezačalo projevovat to pekelný kari (nic tak pálivýho jsem v životě nejedl 😲😂) ovšem ze slušnosti jsem samozřejmě dojedl, děkuji za jídlo, platím opravdu absolutní pakatel (v přepočtu možná 100,-) dal bych i nějaké dýško, ale po předešlé studii nějakých základních japonských zvyklostí je dávání spropitného opravdu hrubá urážka prodávajícího, takže kdokoliv, kdo se někdy podíváte do Japonska, NEDÁVEJTE spropitné i když byste opravdu rádi, prosím, nedělejte to 😀 

Ještě teď se mi sbíhají sliny 🤤

              Po jídle se vracím opět na letiště, kde už naštěstí bylo co se týče nákupu vše v naprostém pořádku, rychle aktivuju SIM-kartu (chápej, snažím se co nejrychleji ačkoliv to není tak jednoduchý jak se na první pohled zdálo 😅), svojí domácí kartu ukládám do alba k fotkám a jdu zařizovat Japan Rail Pass (taková obdoba české in-karty od ČD se kterou se dá jezdit vlakem úplně po celém Japonsku, ještě v Praze jsem zaplatil 5.000,- za týdenní voucher který mi právě už v Japonsku vymění za již zmíněný JRP), nacházím kancelář Japan Railway Group předkládám opět svůj cestovní pas, dostávám svůj JRP s razítkem a datem začátku platnosti které začíná platit až za tři dny, protože co se týče Tokia, tak bych ho nevyužil a jdu si KONEČNĚ kupit ty sluneční brýle protože svoje pro které jsem se mimochodem vracel ještě při své cestě na letiště v Praze sem si při příjezdu na hotel rozlomil a uvedl do absolutně nepoužitelného stavu 😑😂 

             Po letmém pohledu na hodinky zjišťuji, že už je cca 17.00 a, že na mě začíná docela solidně dosedat ten osmi hodinový Jet Lag vzhledem k tomu, že minulou noc sem spal dohromady tak 2,5 hodiny (a tuhle noc to nebude jiné 🤦‍♂️😅) díky ti, že si dočetl/a až sem a uvidíme se u dalšího dílu, kde se podívám do nádherného posvátného chrámu Sensódži, na Tokyo Sky Tree, AKIHABARA a nakonec snad nejrušnější křižovatka v Japonsku Shibuya + socha Hachika (kdo zná, chápe, kdo nezná ten pochopí:) ) 

Odporúčané40 odporúčaníPublikované v Blog, Články, Japonsko

9 myšlienok v “Můj trip po Japonsku, Část 2.”

    1. Jop, letěl jsem do Japonska na 14 dní jen pro to, abych byl celou dobu v Tokiu a rozšiřoval sem své obzory ohledně anime, sorry, anime mám fakt rád, nedal bych na to dopustit, ale JEN kvůli tomu sem tam fakt nebyl.🙂 Nemýlím-li se, tak zdejší stránka není jenom o anime, ale o Japonsku, japonské kultuře atd. atd.👍 a žádný strach, v Akihabaře sem strávil dost času, takže bude určitě o čem psát🙃😉

    1. Čau, pokud si vzpomínám správně, tak JRP jde získat právě jen na letištích (na každém mezinárodním letišti v Japonsku) a nebo na místech kde má Japan Railway Group svoje kanceláře, takže sem to vzal všechno na jeden zátah 🙂 a vzal sem SIMku a JRP na letišti v Tokiu ^_^

Pridaj komentár

ZNova poslať SMS(00:30)
Scroll Up